Pamětní deska pplk. MUDr. Ludvíku Klegovi v Hrabůvce (Ostrava-Jih)

Péčí naší jednoty a za finanční podpory Městského obvodu Ostrava-Jih byla 31. května 2023 po téměř půl století obnovena pamětní deska obětavému lékaři,  Sokolu, statečnému legionáři v Rusku a zakladatelské osobnosti ČsOL meziválečného Ostravska - pplk. MUDr. Ludvíku Klegovi (1888-1933). Deska byla nově umístěna na vestibul Základní školy MUDr. Emílie Lukášové a Klegova, jež se nachází na ulici v Hrabůvce, místní části Ostravy-Jihu, příznačně nesoucí jméno rodiny Klegů.

Ludvík Klega se již coby mladý medik zúčastnil sokolských lékařských misí, vyslaných během balkánských válek do Srbska a Černé Hory. Své zkušenosti pak zanedlouho uplatnil v první světové válce. Roku 1915 se dostal do ruského zajetí, odkud se mu o dva roky později podařilo vstoupit do čs. legie. Jako šéflékař 1. úderného praporu prošel boji podél Transsibiřské magistrály, během vylodění na východním břehu Bajkalu či postupu na Nižnij Tagil na Urale. Následně se podílel na vzniku zdravotní služby čs. vojska a evakuaci legionářů z Ruska. Po návratu do vlasti roku 1920 si otevřel lékařskou praxi ve Vítkovicích, kde až do své předčasné smrti v roce 1933 platil za propagátora moderních medicínských metod a předního organizátora českého spolkového a kulturního života.

Více ZDE

Pamětní deska genmjr. Josefu Řehulkovi v Háji ve Slezsku-Smolkově

Péčí naší jednoty, rodiny a obce Háj ve Slezsku byla 15. října 2022 vytvořena trvalá připomínka našemu čestnému předsedovi, bojovníku od Tobruku i Dukly genmjr. Ing. Josefu Řehulkovi (1915-2002), a to v podobě pamětní desky umístěné na budově mateřské, dříve obecné školy ve Smolkově, kterou v mládi navštěvoval. Místo se nachází na dohled kolumbáriu smolkovského hřbitova, kde spočívají generálovy zpopelněné ostatky.

Josef Řehulka odešel roku 1939 za dramatických okolností do Polska, po jehož rozbití se ocitl v sovětské internaci. Teprve v roce 1941 se mu podařilo dostat k čs. jednotce na Blízkém východě. U Tobruku v severní Africe byl raněn. Roku 1943 se vrátil do SSSR a následně vystřídal celou řadu velitelských a štábních funkcí, přičemž prodělal krvavé boje o Dukelský průsmyk. Získal celou řadu vyznamenání a po válce měl nakročeno ke slibné kariéře důstojníka generálního štábu. Po komunistickém převratu jej však místo toho čekalo vězení bez soudu, mučení a dlouholeté ponížení. Úplné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Jako průvodce Památníku Ostravské operace a později jako činovník obnovené Československé obce legionářské neúnavně a obětavě šířil odbojové tradice, a to až do své smrti roku 2002.

Více ZDE

Zborovský památník I. a II. zahraničního odboje v Moravské Ostravě

Zborovský památník v Husově sadu patří k centrálním místům paměti I. a II. zahraničního odboje za národní osvobození v Ostravě. První pomník zborovským hrdinům zbudovala Moravskoslezská župa Československé obce legionářské v roce 1927 na památku 10. výročí bitvy. Pomník, umístěný do Komenského sadů, byl zhotoven z leštěné slezské žuly podle návrhu akademického sochaře a legionáře Václava Ševce. Na jeho vrcholu byla umístěna urna s prstí půdy od Zborova, Terronu a Doss Alta na znamení jednoty I. odboje, jehož zásluhou vznikl samostatný stát. V roce 1937 byl pomník přemístěn na vhodnější místo naproti hlavnímu vchodu do sadů.

Po německé okupaci roku 1939 musel být památník odstraněn. Legionáři jej proto přes noc rozebrali a ukryli v domě číslo 75 na nedaleké Nádražní třídě. V roce 1942 úřady na udání památník zabavily a prodaly k rozřezání na hřbitovní náhrobky. Legionářům se podařilo zachránit jen urnu s prstí.

Hned po osvobození v roce 1945 se město spolu s legionáři rozhodlo památník obnovit. Předseda župy dr. Šrámek to zdůvodnil slovy: "Nesmí se nikdy zapomenout, že republika nám nebyla dána zadarmo, nýbrž že stála mnoho krve a že to byli naši lidé, kteří se o vznik československého státu přičinili." Obnovený památník Zborova měl být nově také "památníkem druhého odboje a odboje všech těch složek, které pro znovutvoření republiky spolupracovaly". Původní kompozici proto doplnily bronzové desky se jmény bojišť obou odbojů.

Památník však již nebylo možné postavit na jeho původní místo v Komenského sadech. Při prvním výročí osvobození Ostravy tam byl totiž odhalen Památník Rudé armády. Pro umístění památníku bitvy u Zborova bylo proto vybráno místo na kraji Husova parku přímo naproti vchodu do budovy Revírní bratrské pokladny (dnes hotel Mercure Center). Památník byl zhotoven podle projektu architekta Jana Jírovce a odhalen při 30. výročí bitvy u Zborova v roce 1947.

Pamětní deska Emilu Podmolovi v Přívoze

Slavnostní odhalení pamětní desky na budově sokolovny v Přívoze hrdinovi od Zborova Emilu Podmolovi bylo jednou z pietních vzpomínek v rámci oslav 20. výročí bitvy u Zborova roku 1937.

Připomenutí životního osudu tohoto přívozského rodáka, který v bitvě u Zborova padl, mělo být zdůrazněním nejen legionářských tradic, ale také připomínkou jeho sokolských aktivit a upozorněním na význam sokolské jednoty "jako cenné průpravy pro brannou výchovu a pro národní myšlenku." Bronzová deska, obnovená po II. světové válce, byla bohužel před časem zcizena a nahrazena žulovou deskou s nápisem a vyobrazením vzešlým z původní předlohy.

Reliéf ruského legionáře v útoku doplňuje úryvek z básně Rudolfa Medka Zborov a základní údaje o Emilu Podmolovi:

Zborov
zde leží padlí rány v hlavě
tam leží Podmol, Strnad a Plšek
všichni se usmívají

Kapitán ruských legií 
EMIL PODMOL
rodák z Přívozu a sokol
padl za svobodu národa
v bitvě u Zborova
2. VII. 1917

Pamětní deska Padlým hrdinům u Zborova v Kunčicích

Zásluhou jednoty Československé obce legionářské v Kunčicích byla 14. června 1936 u příležitosti 15. výročí existence odhalena pamětní deska, připomínající tragický skon tří legionářů z Kunčic v bitvě u Zborova.

Mramorová deska s bronzovým znakem Československé obce legionářské na budově školy, zhotovená Josefem Zdrálkem z Chabičova, připomíná jména tří hrdinů - poručíka Viléma Otáhala, nadporučíka Aloise Regenta a střelce Josefa Adamuse, kteří v této památné bitvě počátkem července 1917 zahynuli.