80 let životické tragédie

Při průjezdu ulicí Padlých hrdinů v havířovské místní části Životice si návštěvník může všimnout působivého muralu na domě č. p. 46. Umělec Nikola "Khoma" Vavrouch na něm ztvárnil svého pradědečka Teodora Warcopa v posledních chvílích jeho života, který tragicky vyhasl 6. srpna 1944.

Toho dne se nad ránem Životicemi rozezněly výstřely. Němečtí okupanté se tak mstili za smrt trojice gestapáků, které v obci o několik dní dříve v přestřelce zlikvidovali příslušníci diverzní a sabotážní skupiny polské Zemské armády pod vedením Józefa Kamińského.

Neschopni útočníky ihned dopadnout, obrátili tehdy nacisté svůj hněv na bezbranné obyvatele Životic a okolních obcí, kteří s akcí neměli nic společného. Takřka na prahu svých domovů a v nejednom případě i před zraky nejbližších bylo střelami do týla či zad zavražděno 36 mužů ve věku 17 až 60 let, a to jak Poláků, tak Čechů. Mezi nimi i Teodor Warcop. Muži nebyli vyslýcháni, nebyl jim čten žádný rozsudek. Jejich sousedé je pak museli na povozech přepravit na orlovský hřbitov, kde byla těla vhozena do hromadného hrobu. 

Zvrácenost vrahů korunovaly úmrtní listy, vydané o několik týdnů později rodinám. V těch byly coby příčiny úmrtí uvedeny mrtvice, srdeční slabost apod. Represe však masovou vraždou ze 6. srpna neskončily. Několik desítek životických obyvatel, mnohdy celé rodiny, následně skončily v koncentračních táborech, z nichž se po válce vrátila jen hrstka. V boji či na popravištích skončily také životy naprosté většiny členů Kamińského skupiny.

Po 80 letech připomněl tragické události pietní akt, který se dne 3. srpna 2024 uskutečnil u nedávno zrekonstruovaného památníku v Životicích, kde oběti nacistické zvůle dnes spočívají. Na městem pořádaném setkání zaznělo všech šestatřicet jmen zavražděných ze 6. srpna 1944 a do nebe vzlétl stejný počet holubic. K hrobu následně účastníci položili za tónů smutečního pochodu početné květinové dary. Vojenské pocty při této příležitosti vzdali příslušníci Krajského vojenského velitelství (KVV) Ostrava, Čestné stráže AČR, čeští skauti a polští harceři. Nechyběla minuta ticha, ani modlitba.

K přítomným v průběhu setkání postupně promluvili hejtman Moravskoslezského kraje, poslanec Poslanecké sněmovny PČR a primátor Havířova Josef Bělica, ředitel KVV Ostrava plk. gšt. Jaroslav Medek a konzul Generálního konzulátu Polské republiky v Ostravě Stanisław Bogowski. Všichni řečníci shodně apelovali na nutnost si tragické události a jejich oběti i po osmi dekádách připomínat.

O tom, že "slezské Lidice", jak se někdy nejmasovější likvidační akci na území Těšínského Slezska přezdívá, nejsou zapomenuty, svědčilo velké množství hostů a diváků, kteří se pietního setkání zúčastnili, a to i navzdory nepřízni počasí. Vedle pozůstalých, místních občanů, zástupců krajské a místní samosprávy, armády, paměťových institucí a spolků na místě nechyběli ani členové Československé obce legionářské. Tu mezi čestnými hosty reprezentoval místopředseda Jednoty Havířov, stodvouletý veterán 2. sv. války br. plk. Jan Ihnatík, doprovázený předsedou téže jednoty br. Petrem Kaňou. Své zastoupení v Životicích dále měla Jednota Frýdek-Místek, Opava a v podobě delegace v čele s předsedou br. Martinem Lokajem také Jednota Ostrava I.

Text: br. Martin Lokaj
Foto: ses. Jana Hájková; MS kraj